Ve dnech 12.8. – 18. 8 2023 jsme absolvovali již 11. ročník Putování s ROKO-MOTOR.
Letos jsme to pojali trochu netradičně a vyrazili jsme za hranice naší krásné republiky.
První den byl ve znamení přesunu do městečka Stilfs Dorf – Stelvio Paese.
Druhý den ráno nás čekal výjezd na „královnu alpských silnic“ Passo dello Stelvio se 48 serpentinami ze severní (Rakouské) strany. Poté sjezd do Bormia a serpentinovým výjezdem přes tunely vysekané ve skále, přijeli jsme k vysokohorským přehradním jezerům Lago di Cancano a Lago di Giacomo. Poté přes Passo di Foscagno do známého turistického centra Livigna následovaný přesunem do cíle v Sauze d´Oulx.
V pondělí začala šotolinová část naší expedice. Bohužel přes rozmar přírody nám nebyl umožněn výjezd na Lago Sommeiler, ale i přesto jsme si užili prohlídku citadely Forte di Exilles a náročný výjezd na Forte Jafferau až do výše 2799m/n.m. Krátkými zastávkami po cestě k vrcholu jsme navštívili pozůstatky z 1. světové války – dělostřeleckou pevnost Forte Foens, Kasárna Grote del Seguret, vjezd do skalního zásobovacího tunelu Galleria del Seguret. Následoval sjezd do lyžařského centra Fregiusia a do Bardonecchie.
V úterý jsme se od hotelu v Suze d´ Oulx vydali směrem do městečka Susa odkud jsme stoupali 18km na vrchol Colle delle Finestre. Horní polovina (cca 9 km) vedla po šotolině. Pak už jsme najeli na 34 km dlouhý štolinový úsek proslulé Strada militare del Colle dell´ Assietta. Jedná se o vojenskou cestu, jejíž počátky spadají do roku 1774, kdy zde probíhaly rakousko – italské války. Hřebenová trasa po celé své délce neklesá pod 2.100 m /n.m. a v nejvyšším bodě – Colle delle Assietta dosahuje 2.472 m/n.m. Zde jsme si mohli prohlédnout monumentální památník obětem válek a pokochat se nádhernými výhledy. Pokračovali jsme až po Coll Bourget, kde trasa Strady militare končí u střediska horské údržby lanovek La Roccia della Vecchia a zamířili dolů do údolí přímo do místa našeho hotelu v Sauze d´Oulx.
Ve středu 16.8.2023 jsme opustili oblast Bardonecchie a Sauze d´Oulx a tím i Itálii a zahájili 3-denní návrat domů. Vydali jsme se na sever a po překročení hranice vjeli do Francie. Po posledním úseku šotolinového povrchu této expedice jsme se dostali až k přehradnímu jezeru Lac du Monte Cenis. Přes průsmyk Col de l´Iseran jsme sjeli do střediska zimních sportů Val d´Iser a pokračovli do městečka Seéz, kde jsme odbočili do stoupání na Malý Svatobernardský průsmyk. Za Courmayeurem vjeli do jižního portálu tunelu pod Mont Blankem a přijeli do Chamonix. Přes poslední průsmyk tohoto dne Col de la Forclaz jsme přijeli do cíle toho dne v Saillonu.
Šestý den byl co do času jízdy druhá maratonská etapa. Vzhledem k zastávkám na řadě zajímavostí trvala etapa trvala 12 hodin. Po odjezdu ze Saillonu a přes Nufenenpass jsme přijeli do Airolo, které je nástupním místem pro přejezd Gotthardského průsmyku. Průsmyk, užívaný k přechodu Alp již Římany, jsme vyjeli po staré cestě Tremolo, která ve své větší části jde v původní, po staletí užívané trase. Na vrcholu jsme měli možnost vidět sochu maršála Suvorova, který v průsmyku v roce 1799 svedl vítěznou bitvu s Francouzi. Sjeli jsme do údolí za Andermatt a v soutěsce Schöllenen u Teufelsbrücke (Ďáblův most) shlédli krásy tohoto historického a legendárního místa. Poté jsme se vrátili do Hospentalu a vystoupali na Furka Pass, přejeli Grimmsel Pass s jeho soustavou přehrad na severní straně, Susten Pass. Krátkým průjezdem Lichtenštějnským knížectvím jsme najeli na rakouskou dálnici, která nás za Bludenzem navedla na proslulou vysokohorskou silnici Silvreta. Její přejezd byl zakončením té nejatraktivnější části naší expedice.
Poslední nocování nás čekalo v hotelu v Ischglu a v pátek následoval dlouhý návrat domů.
Všechny posádky se vrátily domů v pořádku a plny neskutečných zážitků.
Všem posádkám děkujeme za skvěle strávený týden a těšíme se na další expedici.
Tým ROKO-MOTOR
